William Shakespeare
William Shakespeare se narodil v roce 1564 ve střední Anglii – v městečku Stratford nad Avonou. Tehdy bylo toto město střediskem zemědělského kraje, dnes je turistickou atrakcí prvního řádu. V tamním kostele měli ještě v 60. letech minulého století vystavenou matriku, rozevřenou na dvou místech tak, aby si každý návštěvník mohl přečíst, že dne 26. dubna 1564 byl pokřtěn „Gulielmus filius Johannes Shakspere“ a že 25. dubna 1616 byl týž „Will. Shakspere gent.“ pohřben. Datum smrti, 23. duben, je na Shakespearově kostelním náhrobku, přesné datum narození Williama Shakespeara však není známo.
Otec Williama byl rukavičkář. Působil v městské samosprávě. Matka pocházela ze staré zemanské rodiny. William byl třetí z osmi dětí, měl čtyři sestry a tři bratry. Jeho dvě starší sestry však zemřely, stal se tedy nejstarším.
Ze všech dětí jen dva založili rodiny. Williamův rod vymřel ještě v 17. stol., švagrovi potomci však žijí do našich časů.
Shakespeare vystudoval gymnázium, naučil se latinsky a řecky. V osmnácti letech se oženil s o osm let starší Annou Hathawayovou. Půl roku po svatbě se jim narodila dcera Zuzana a později dvojčata Judita a Hamnet. Syn Hamnet však zemřel v jedenácti letech – v roce 1596.
Shakespeare působil jako herec a spisovatel v Londýně. Měl přístup do londýnských právnických kolejí i ke dvoru královny Alžběty I. (1533–1603), kde se hrály jeho hry. V roce 1594 poprvé vyšla tiskem dvě jeho dramata.
Stal se spolumajitelem a dramatikem vynikající londýnské divadelní společnosti ‚Služebníků lorda komořího‘. Tato společnost od roku 1599 hrála v nové aréně ‚The Globe‘.
V roce 1613 aréna ‚The Globe‘ vyhořela a tím byla Shakespearova dramatická kariéra prakticky ukončena. Shakespeare zemřel 23. 4. 1616 v rodném Stratfordu nad Avonou po oslavě svých narozenin, provázené veselou pitkou se svými kamarády Benem Jonsonem a Michaelem Draytonem. Ve stejný den také zemřel slavný španělský spisovatel Miguel Cervantes y Saavedra (1547–1616).
Shakespearova díla lze rozdělit do tří žánrů dramatické tvorby: kronikářské historické hry, zápletkové komedie a humanistické tragédie.
Shakespearovy knihy, o jejichž vydání Shakespeare nestál, se staly pokladnicemi literárního a dramatického díla a dodnes se čtou jako básně a studují jako filozofické úvahy. Ale především se dále hrají a v moderních inscenacích se znovu stávají proměnlivými v čase. (zdroj životopisu: ld.johanesville.net)
Známé díla
Romeo a Julie
Slavná a nesmrtelná Shakespearova tragedie o lásce dvou milenců z nesvářených rodů Monteků a Kapuletů vychází v nádherném básnickém překladu Josefa Topola jako 74. svazek edice D.
Othello
Martin Hilský píše: „Děj Othella lze převyprávět s větší či menší stručností jako příběh Maura, který ze žárlivosti uškrtí svou bílou ženu Desdemonu. Děj každé Shakespearovy hry samozřejmě lze převyprávět, ale každá taková dějová parafráze zastírá prostou, ale významnou okolnost, že každá Shakespearova hra obsahuje přinejmenším děje dva: děj v tradičním slova smyslu a děj řeči. (…) Zvláštností Othella je, že moc slova má v této hře zcela výjimečnou důležitost. Othello si získá lásku Desdemony silou svého slova. Jago Othellovu lásku promění v žárlivost opět silou slova. (…) Vítězství Jaga nad Othellem spočívá mimo jiné v tom, že Jago dokáže Othellovi vnutit svou rétoriku, svůj jazyk. Othello se v druhé polovině hry nenakazí jenom žárlivostí, ale také Jagovým jazykem. Othello vypovídá o rozpadu osobnosti, který se projevuje rozpadem jazyka.“
