Jeanette Wintersonová - Jak naštěpit třešeň

19.04.2004 - LADISLAV NAGY (MF)

Jak naštěpit třešeň Nakladatelství Argo se dílu Jeanette Wintersonové věnuje soustavně - v chronologickém sledu nyní vydalo už tři knihy této britské autorky a nutno jedním dechem dodat, že patrně knihy nejlepší. Všechny tři pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let, kdy Jeanette Wintersonová nepřestávala udivovat svými skvělými nápady, úžasnou jazykovou invencí i množstvím intertextových odkazů. Ve skvostných překladech Lenky Urbanové tak vyšla nejprve autobiografická kniha Na světě nejsou jen pomeranče, poté romanticko-mystická Vášeň situovaná do magických Benátek v době napoleonských válek a nyní Jak se štěpí třešeň z roku 1989. Bohužel, stejně tak třeba dodat, že jsou to jediné knihy Jeanette Wintersonové, které snesou přísnější měřítko. Autorčin nástup na scénu připomíná tak trochu kometu - zjevila se zčistajasna, na chvíli zazářila, a vzápětí zmizela. Texty, které Wintersonová napsala v devadesátých letech, jsou spíše směšným svědectvím o megalomanii než zajímavými literárními výtvory. Přesto zůstaly tři výtečné knihy. Jak se štěpí třešeň je jednou z nich. Stejně jako obě předchozí, i toto je poměrně útlá kniha, avšak jazykově nadmíru bohatá: v příběhu situovaném do dvou časových rovin používá autorka hned několik vrstev jazyka předně zužitkovává své dětství strávené v adoptivní fanatické rodině, kde se jí dostalo důkladné znalosti bible, a to nejen metafor, nýbrž i stylu jakubského překladu bible; dále velice přesně a působivě používá angličtinu 17. století (místy jde o pastiš) a mozaiku doplňuje moderní, leckdy až brutálně přímý jazyk sklonku dvacátého století, který jako kontrast zdařile doplňuje starší, baroknější jazykovou rovinu. Stejně jako Vášeň, i tento román sahá hluboko do mytické roviny - malý chlapec Jordán je nalezen na břehu Temže a vychováván úchvatnou, velice svéráznou obří ženou, které se říká "psí žena" nebo Psářka - jde patrně o vůbec nejúžasnější literární postavu, jakou se Jeanette Wintersonové podařilo stvořit, postavu srovnatelnou nejen s těmi rabelaisovskými (zde se srovnání přímo nabízí), ale například i s těmi nejlepšími výtvory Angely Carterové. Autorka ve fragmentech zachycuje dospívání chlapce v neradostné atmosféře občanské války, přičemž v druhé rovině románu jsou obě tyto postavy transplantovány do moderní doby a v úchvatném finále se posléze obě časové roviny spojí. Jak se štěpí třešeň je úžasný román, který se nám dostává do rukou ve stejně úchvatném překladu.

Jeanette Wintersonová: Jak naštěpit třešeň. Přeložila Lenka Urbanová. Argo, Praha 2004, 137 stran, doporučená cena 199 korun