Tom Robbins - Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé

05.03.2005 - Jan Kapoun (LN)

Pro ty, kdo mu vytýkají odklon od reality a jeho knihy označují za neskutečné výmysly, má Robbins jednoduchou odpověď: Kniha neobsahuje realitu, stejně jako hodiny neobsahují čas. Vzdor této metafoře nejsou jeho romány pouze bezúčelnou hrou.

Americký prozaik Tom Robbins (*1936), hippík ze Seattlu, se rozhodl stát spisovatelem na začátku 60. let, po své první zkušenosti s LSD. A nejen to. Rozhodl se, že bude psát zcela jinak než ti obrýlení pánové v kravatách a s troubelí dýmky vraženou do koutku úst. V jeho literárním rodokmenu najdeme ohlas beatniků i anglických modernistů, jejichž odkaz si však vyložil po svém. Ze současných autorů mu je nejblíže Thomas Pynchon. Kromě literární inspirace ovlivnila Robbinsovy romány americká popkultura, zvláště komiks a animovaný film, ale i hudba woodstocké generace a hollywoodské trháky.

Základními rysy jeho románové poetiky jsou humor a hravost, to přesvědčivě dokazuje v každém z osmi dosud vydaných románů. Zmiňme alespoň trojici nejznámějších: Další dálniční atrakce (1971, česky 1997), I na kovbojky občas padne smutek (1976, č. 1996, 2003) a Parfém bláznivého tance (1984, č. 1996, 2003). Robbins nabízí košaté, rozvětvené příběhy zalidněné houfem postaviček, které prožívají neuvěřitelná dobrodružství, přičemž nikdy neopomenou klást si základní otázky po smyslu svého počínání a bytí. Nejinak je tomu u dvojice posledních knih.

Uvolněte se

Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé Rozsáhlý román Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé bychom mohli označit za parodii na špionážní příběhy. Kniha začíná sekvencemi jakoby náhodně vybraných situací z různých koutů země (Peru, Sýrie, Vatikán), které předznamenávají bohatý děj. Ústředním hrdinou je třicátník Switters, agent CIA, jakýsi kříženec Jamese Bonda a Barta Simpsona. Zápletka se rozvíjí nenápadně. Switters dostane od své babičky úkol. Při pobytu v Peru má do přírody vypustit jejího starého papouška (jenž rád opakuje Opčan-né fšech szemí, uvolnjete se). Jednoduchý úkol se přirozeně zvrtne. Zvědavý agent neodolá a při své misi navštíví indiánského šamana s hlavou ve tvaru pyramidy, který mu sice poodhalí závoj absolutna, ale současně na něj uvalí kletbu: agent se do odvolání nesmí nohama dotknout země. Taková kletba znamená pro dobrodruha, jakým je Switters, vážný problém. Do USA se vrací na invalidním vozíku, a aby toho nebylo málo, je záhy z tajných služeb propuštěn. Příběh ale nekončí. Naopak, do obrátek se dostává ve chvíli, kdy se bláznivý Switters v touze po nových zážitcích vydává na Blízký východ. Náhoda jej zavede do oázy v poušti, kde se ukrývá záhadný církevní ženský řád. Bývalý agent, pohybující se kvůli kletbě chvíli na vozíku, chvíli na chůdách, se brzy stává miláčkem jeptišek. A co víc, odhaluje tajemství, které řád skrývá: ztracené třetí proroctví Panny Marie z Fatimy.

Zlo nosí černý hábit

Robbins se nerozpakuje a vkládá Panně Marii do úst svá vlastní slova: Než se toto století nachýlí ke konci, veškerá věda učiní nepředstavitelný pokrok. Úspěchy přinesou velké fyzické ulehčení, ale málo moudrosti a štěstí. Předávání informací a vzdělání všude pokvete, přesto budou lidé bez Mého neposkvrněného srdce hloupější a hloupější. Mučivá úzkost a násilí se budou vzmáhat ruku v ruce s materiálním bohatstvím...

A Switters? I když byly jeho pohnutky zprvu čistě sobecké, neváhá ani chvíli, když se situace vyostří a je nutno nabídnout řeholním sestrám pomocnou ruku. Začíná nemilosrdný boj s vatikánskou mocí. Robbins, který vystudoval dějiny náboženství, zbožňuje teologické a filozofické debaty. Nezapře, že byl horlivým studentem a později i spolupracovníkem Terenceho McKenny, předního odborníka na mystiku přírodních národů a jejich halucinogenní prostředky. Každý z Robbinsových románů je nasáklý volnomyšlenkářstvím. Jeho součástí je obdiv k východnímu myšlení a způsobu života přírodních národů, stejně jako okázalý, ne-li nenávistný despekt ke křesťanství, zejména ke katolické církvi, a výslovný odpor k moderní západní společnosti, zvláště k tzv. pravicovým hodnotám, velkohubě vyznávajícím utopii volného trhu. Tento pohled je bezesporu užitečný a lze s ním často souhlasit, ale zároveň nutno poznamenat, že při znalosti předchozích knih začínají Robbinsovy obsese poněkud unavovat.

Vinu na tom nese i šablonovitost postav. Komiksový střih, k němuž patří např. využití citoslovcí, sice autorovi umožňuje rozehrát fantazii a vršit jednu bizarní zápletku za druhou, ale zabraňuje mu vytvořit postavu, jež by kromě neodmyslitelného jointa v ústech a nafouklého libida měla hlubší rozměr. Zejména jeho mužští hrdinové, ti správní chlapíci, kteří mají všechno na háku, jsou sešití podle jednoho, notně otřepaného vzoru. Například Switters. Snaha vykreslit ho jako obdivuhodného maníka je nemálo křečovitá: je legrační, sběhlý v dějinách myšlení, má dobrý vkus i moudré postřehy, dokáže si vždycky poradit atd., ve výsledku však nemůže působit jinak než jako pouhá komiksová karikaturka.

S tím se musíme u Robbinse smířit. Román Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé nedosahuje kvalit zmíněné trojice Robbinsových majstrštyků, ale zůstává zábavnou, inteligentní četbou. S jeho závěrečným krédem lze jen souhlasit: Nejvyšší poznání je krajně nebezpečné, největší záhady největšími záhadami zůstanou. Pozor na šálivé racionalisty, kteří tvrdí opak.

Tom Robbins: Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé. Přeložil Radek Přerovský. Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2004, 476 stran