Mordecai Richler - Byl tu Šalomoun Gursky

17. 09. 2004 - Klára Kolinská (LN)

Proazik Mordecai Richler (1931 - 2001) o sobě říkal: "Jsem Kanaďan, jsem Žid a píšu o tom, jaké je být obojím zároveň. Nechci se příliš dlouho vzdalovat od kořenů své nespokojenosti."

Román Byl tu Šalomoun Gursky lze nepochybně pokládat za Richlerovo nejambicióznější dílo, ale rovněž za jeden z jistě nejstrmějších vrcholů členitého pohoří jeho plodné spisovatelské kariéry. Autor v něm podrobně mapuje řadu témat příznačných pro kanadskou prózu 80. let: trvající snahu podat novou nebo jinak zajímavou verzi historie Kanady a jejího vztahu k dějinnému kontextu západního světa; otázku imigrace a zobrazení Kanady jako společnosti postavené na dědictví imigračních procesů; otázku původních obyvatel kontinentu a jejich postavení vůči společenské většině; zájem o konkrétní geografický region a jeho estetický přesah. Lze jej tak číst jako dokonale poučený příspěvek k poznání minulosti Kanady a její kulturní a politické atmosféry, jako místopis jejích určujících anebo přinejmenším inspirujících mezníků, stejně jako neobyčejně zábavný napínavý příběh s mnoha tajemstvími o hledání někoho, kdo snad nikdy neexistoval, koho možná nikdy nikdo neviděl, kdo byl podle všech indicií pěkný lump, ale kdo ve fantazii hrdinů, právě tak jako čtenářů, probouzí nekonečnou zvědavost.

Rodinná sága jako historická kronika

Byl tu Šalomoun Gursky V důmyslně vrstveném a rozkošatělém románu ve formě několikagenerační rodinné ságy se Richler "vyrovnává s kanadskou tradicí, které se tak často vysmíval: vepisuje do kanadské historie a národní mytologie dosud přehlíženou židovskou dimenzi". Mnohé epizodní charaktery jsou volnými variacemi nebo přímo parodiemi skutečných historických postav (např. konzervativní premiér Bennet), historické události opouštějí výsadní doménu faktů a stávají se úžasně fantastickými příběhy např. pokoutní židovská účast na nešťastné Franklinově expedici v polovině 19. století, "vysvětlující" tajemné zvyky a ornamenty u některých eskymáckých skupin... Příběh, nahlížený převážně z pozice Mosese Bergera, kdysi nadějného vědce utápějícího talent v alkoholu, je detailním záznamem pátrání po osudech Šalomouna Gurského, charismatického syna chudých židovských imigrantů, který v dětství jako vyvolený vnuk podnikl se svým dědečkem a fatálním předchůdcem v roli "bludného Žida" záhadnou iniciační cestu na daleký sever a stejně záhadně se vrátil jako budoucí zakladatel vlivné dynastie pašeráků alkoholu a později více či méně elegantních podnikatelů a zakladatelů kanadské ekonomické moci. Moses, přítel Šalomounových dětí a další Richlerův latentně autobiografický hrdina, postupně skládá mozaiku jeho životních osudů na základě dobových pramenů, novinových zpráv, soudních záznamů, osobních svědectví apod., a dokládá tak přitažlivost historických žánrů a historického bádání pro naši dobu. Historie Šalomouna a jeho rodu je současně hrdinnou i nehrdinnou imigrantskou odyseou. Velké epické téma přistěhovalectví bylo v kanadské literatuře sedmdesátých a osmdesátých let minulého století polem, kam bylo možné zasít čerstvé a neopotřebované prozaické výhonky. Mnohé romány zobrazovaly problémy adaptace cizinců v novém, ne vždy přátelském prostředí nového světa, změny v tradičních sociálních, rodinných i osobnostních strukturách, kontrast naděje a nových možností s existenciální úzkostí a nebezpečí komunikačního selhání.

Výborná čtenářská zábava

Šalomoun Gursky a jeho historiograf Moses Berger jsou také dva kanadští občané v roli věčných ironických outsiderů, kterým možná nechybí nic - a možná úplně všechno, nebo alespoň to nejdůležitější: vědomí přináležitosti k obývanému prostředí. Román o Šalomounovi Gurském přes mnohé děsivé a kruté epizody ovšem v žádném případě není temnou tragédií. Nabízí výbornou čtenářskou zábavu, umocněnou ještě mistrovstvím, s jakým se autorovi daří přes značnou rozsáhlost a obrovské množství detailů udržet napínavou a jednotící zápletku, vedoucí neomylně k uspokojivému rozuzlení. Přestože Mordecai Richler sám sebe ve vztahu ke svému literárnímu odkazu upozadil, jeho dílo je důkazem, že tu byl - a zanechal nesmazatelnou stopu.

Mordecai Richler: Byl tu Šalomoun Gursky. Z angličtiny přeložil Petr Pálenský, Argo, Praha 2004, 506 stran.