Matthew Kneale - Angličtí pasažéři

12.07.2002 - Ladislav Nagy (LN)

Nakladatelství BB Art právě v překladu Hany Volejníkové vydalo velice úspěšný román britského spisovatele Matthewa Knealea Angličtí pasažéři. Téměř neznámý Kneale, jenž v současné době žije v Itálii, svým v pořadí už čtvrtým románem zaujal kritiku loni: kniha byla nominována na Booker Prize, jež jí sice utekla, nicméně nedlouho poté získala Whitbreadovu cenu za ˝nejlepší román roku˝. A právem. Jde o knihu, jakých se za rok neobjeví zrovna hodně - má nápad, hloubku, je skvěle napsaná, nepostrádá humor, ale ani četné podněty k zamyšlení.

Hledání ráje

Angličtí pasažéři Silný příběh, na němž román stojí, má svůj původ v touhách několika lidí: kapitán Illiam Quillian Kewley z ostrova Man touží zbohatnout na pašování brandy a tabáku do Anglie, lékař Potter hledá materiály a důkazy pro své rasistické teorie a reverend Geoffrey Wilson chce dokázat ˝bezbožnost geologie˝, neopodstatněnost tvrzení o stáří Země a najít místo, kde se rozkládal původní ráj - po bádání v knihách se rozhoduje pro výpravu do Tasmánie. Tyto tři osoby svede osud dohromady v Londýně, kde reverend hledá lidi pro svou výpravu a kapitán je zde zrovna zadržován anglickou celní stráží - pod tlakem okolností musí reverendovu nabídku přijmout a k protinožcům se vypravit. Tak začíná dlouhá cesta, na jejímž konci na nikoho ze zúčastněných nečeká to, co si představoval. Ani peníze, ani sláva, jen smrt, zoufalství, šílenství a zmar. Z jejich cesty profituje vlastně jen čtenář, jemuž Kneale předkládá úchvatný příběh - živý portrét situace v někdejší britské kolonii, kritický pohled na zotročení a vyvraždění domorodého obyvatelstva, stejně jako na nesmyslný fanatismus - jak reverenda, jemuž náboženský zápal nakonec zatemní mysl, tak doktora, který je posedlý rasovými předsudky a na základě frenologie chce dokázat rasovou hierarchii. Případ reverenda Wilsona se zakládá na skutečných teoriích poloviny devatenáctého století, kdy se obhájci doslovného znění bible snažili dokázat, že Země je stará skutečně jen pár tisíc let a pokoušeli se někde na Zemi najít pozůstatky biblického ráje. Stejně tak zapálení rasistického doktora Pottera pracujícího na svém životním díle Osud národů má reálný předobraz, konkrétně - jak Kneale píše v epilogu - v díle Lidské rasy, fragment lékaře Roberta Knoxe, v němž tento teoretický předchůdce Hitlera pojímá celé lidské dějiny jako jeden boj mezi rasami (pouhé dva roky poté, co Marx s Engelsem pojali dějiny jako konflikt mezi třídami). Kneale těmto příběhům nevěří: ani marxistickému, ani rasistickému, ale ani náboženskému, ba co víc, má za to, že jsou pro lidstvo naprosto zhoubné. Jeho román, příznačně rezignující na kontinuální vyprávění, rozsekaný na několik fragmentů a podávaný čtenáři z různých úhlů pohledu, jasně ukazuje, že každá touha ospravedlnit nějaký takový velký příběh končí katastrofou, bezprávím, násilím páchaném na nevinných a bezmocných.

Zajímavý experiment

Angličtí pasažéři je román s hlubokým lidským sdělením, kniha stejně zajímavá po formální i po obsahové stránce. Příběh posouvá dopředu hned několik vypravěčů, nabízejících pohled z nejrůznějších úhlů, přičemž jen málo z nich nás provází po celou knihu - někdy se vyprávění překrývají, jindy nám autor naopak poskytne svobodu si děj domyslet. Nepominutelnou stránkou tohoto svěžího díla je humor, jenž románům zabývajícím se podobnými tématy občas bolestně schází. Matthewu Knealeovi se podařilo napsat mistrovské dílo a je moc dobře, že se s ním může tak záhy seznámit i český čtenář.

Matthew Kneale: Angličtí pasažéři. Přeložila Hana Volejníková. Praha, BB Art 2002, 380 str.