Petra Hůlová - Cirkus Les Mémoires

20.12.2005 - Irena Hejdová (Aktuálně.cz)

Po oceňovaném debutu Paměť mojí babičce (2002, Torst) a druhé knize Přes matný sklo (2004, Torst) vyšla na podzim třetí kniha Petry Hůlové (1979), představitelky nejmladší literární generace. Každé dílo této generace je odbornou kritikou i veřejností napjatě očekáváno, což někdy vede až k přeceňování děl mladých autorů. Petra Hůlová si ale ve srovnání s dalšími mladými autory (z poslední doby například Tobiáš Jirous) vede celkem dobře.

Dělat věci jinak

Cirkus Les Mémoires Hůlová stejně jako její osudem smýkaný cirkus dělá věci tak, jak se už dnes moc nedělají, nebo alespoň v mladé české literatuře ne. Oproti subjektivně vedenému "sebestřednému" vyprávění dává přednost epičnosti, nechává se vést svou fantazií a její styl působí vyspěle. A to i přesto, že je důsledná více v detailech, než v celku své knihy. Cirkus se jmenoval Les Mémoires. A to proto, že se snažíme dělat věci tak, jak už se dneska nedělaj, řekl Charilovi Jacques, když ho tam poprvý zaved a představil se mu jako principál (str. 93).

Předchozí díla autorky

První román Petry Hůlové se odehrával v Mongolsku (inspirací pro něj se jí stal studijní pobyt v této zemi) a kritika oceňovala schopnost Hůlové nahlédnout do odlišné mentality a kulturního prostředí, stejně jako vytříbený jazykový styl. V druhém románu se Hůlová pokusila o návrat k českému prostředí, tento román byl ale přijat spíše vlažně. Nyní se tedy Hůlová opět vydává na cestu, tentokrát do multikulturního New Yorku (kde byla na studijním pobytu stejně jako předtím v Mongolsku), do jihozápadní Asie, ale také hluboko do minulosti svých postav.

Hrdinové

V Cirkusu Les Mémoires Hůlová vstupuje do duší několika obyvatel New Yorku. Amerika v tomto románu rozhodně není zemí neomezených možností. Hrdiny knihy jsou exulanti z Česka a z blíže neurčené asijské země (snad Sýrie či Jordánsko), na které rozhodně žádný "americký sen" nečeká. Česko tu zastupuje především studentka Tereza, možná Hůlové alter ego a také Terezin strýc Rudolf, emigrant. Asii pak Ramid a jeho strýc Charil, jehož příběh cesty s cirkusem Les Mémoires, který dal název i celé knize, má v sobě nejvíc dramatického napětí a síly. Promluvy postav se tu střídají v převážně vzpomínkových pasážích, na což upozorňuje už název knihy.

Literární styl

Petra Hůlová Pro styl Hůlové je typický přerývavý monologický řečový proud, v němž se mísí nespisovné výrazy s neznámými označeními věcí převzatými z cizích jazyků a kulturních prostředí (v Paměť mojí babičce z monoglštiny, v Cirkus Les Mémoires jde o výrazy používané Ramidem a Charilem). Tento mix podporuje autenticitu románů Petry Hůlové, stejně jako autorčina značná schopnost empatie, s níž se dokáže vcítit do mongolských pastevců (v Paměť mojí babičce), do uvažování českých žen tří generací (v Přes matný sklo), či do úvah cizokrajných mužských hrdinů románu Cirkus Les Mémoires. Promluvy postav se občas střídají mechanicky a jejich monology se od sebe jazykově příliš neliší a jsou často poznamenány stylistickou neobratností.

Slabá místa

Vytváření postav občas podléhá klišé, i když Hůlové nelze upřít vynalézavost a fantazii, s kterou později spřádá jejich osudy. Její narativní styl má blzko k pohádkovému či mýtickému vyprávění a jde tedy spíše o ikony než o postavy s propracovanou psychologií. V částech odehrávajících se v Asii nepůsobí občas promluvy postav příliš věrohodně - v této souvislosti můžeme připomenout letos vydanou prvotinu Zdeňka Štipla Oči zavřít jsem nemohla, která z kulturně obdobného prostředí vytěžila víc.

Absence jednotící linie

Hůlová místy sklouzává k historkaření a přestože jsou její příběhy zajímavé, nelze se ubránit dojmu, že román postrádá jednotící linii, rámec, do kterého by její stovky příběhů zapadly. Postavy v Cirkus Les Mémoires žijí v minulosti, což je nutně vzdaluje od přítomnosti. Jako by se autorka stejně jako její postavy jen nesoustředěně a odevzdaně nechala vést, kam ji vítr zanese, aniž by vnímala celek. Přitom je struktura díla poměrně složitá, ale chybí tu upřímnost a spontaneita předchozích autorčiných knih a syrová otevřenost, jejíž náznaky probleskovaly z druhého autorčina románu Přes matný sklo. Přesto je nový román Petry Hůlové na současné české literární scéně rozhodně dílem nadprůměrným.

Petra Hůlová: Cirkus Les Mémoires, Torst, Praha 2005. 277 stran, vydání první.