Paulo Coelho - Jedenáct minut

20.11.2003 - Josef Chuchma (MF)

Nový, celosvětově distribuovaný román Jedenáct minut superúspěšného Brazilce Paula Coelha je prokalkulovaným dílkem, v němž dojde na tělo, na duši a samozřejmě též na ponaučení. Brazilská, přirozeně inteligentní a cílevědomá kráska Maria odcestuje do Švýcarska a stane se zde prostitutkou za účelem zcela konkrétním - díky vydělanému obnosu se pak hodlá lépe uchytit v rodné zemi, chce pomoci sobě i bližním, touží vymanit se z bídy, která člověku pohlcuje život, omezí mu horizont, uskřípne mu možnost rozletu. Maria se kromě poskytování tělesných služeb za úplatu ve Švýcarsku vzdělává, píše si deník, poznává, co všechno vydrží, a vzdor všem svým racionálním rozhodnutím se v evropském rohu hojnosti zamiluje do bohatého malíře - a nejspíš už spolu zůstanou… Vše je tu k aktuální a masové duchovní spotřebě a k tržnímu užitku stvořené, uvážlivě nadávkované. Sexuálně je kniha až na několik scén v závěrečné části románu zdrženlivá; na konci naopak vjíždí do popisnosti ve stylu "odvázaných" křídových žurnálů, jejichž redaktorky a redaktoři se vyžívají v návodech, jak rozpumpovat -------- a kde nahmatat a k účasti přivést bod G. Tělesnost u Coelha nemůže nebýt protkána mudrováním o životě. Ve větách jako "nikdo z těch, koho cestou potkala, nešel za svým přáním. Tak vypadá životní realita" slyšíme další verzi autorových nabádaných evegreenů, kterak se postavit k životu. Nic v Jedenácti minutách - četli-li jsme Coelha již někdy předtím - nemůže překvapit, ale leccos je stvrzeno, například autorovy propady do kýče. Prakticky všechny zápisky, které si vede Maria, jsou polopatické jako rady z tuctové příručky sebeuvědomování, jimiž přetékají prodejny s lacinou duchovní literaturou. Nelze asi popřít, že Coelho svými kazatelskými výzvami, oděnými do románových hávů, mnohým lidem pomohl nalézt světlo a cestu. Zejména v drsné brazilské realitě může mít takto podaná ruka nepochybnou humanistickou hodnotu. Ale misionáři nebývají význačnými filozofy a mysliteli - a nemusí jít vždy o věci víry. Paulo Coelho je totiž svého druhu také misionářem - nikoli však spisovatelem, jenž by kamkoliv posouval umělecké možnosti literatury, byť je jedním z fenoménů světového písemnictví posledních deseti let. Fenomén Coelho je však rázu sociálního a psychologického, je novým výrazem starých potřeb spojených s písemnictvím, potřeb útěšných i vysloveně terapeutických.

Paulo Coelho: Jedenáct minut. Přeložila Lada Weissová. Argo, Praha 2003, 202 stran, náklad a cena neuvedeny, prodává se za 179 korun.